Upomínkový magnet 0042 Zámek Hrubý Rohozec

Upomínkový magnet.
Rozměr: 85 x 60 mm
Popis produktu

Hrubý Rohozec je státní zámek a národní kulturní památka, která leží ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji města Turnova, v části Hrubý Rohozec.

Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Od sedmdesátých let 14. století hrad náležel Markvartovi z Vartemberka, který napadal kvůli osobním sporům lužické sousedy. To vzbudilo nevoli krále Václava IV. Ten jeho hrady (Žleby, Zbiroh, Rohozec) obsadil, Markvarta uvěznil a majetek mu zabavil. Královské komoře patřil do r. 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Za husitských válek byl majitelem Jan Kruhlata z Michalovic, který jako katolík podporoval krále Zikmunda proti husitům. Žižka Turnov zapálil roku 1424, ale o osudu Rohozce samého tehdy zprávy nemáme.

Od roku 1468 vlastnil hrad Jan Tovačovský z Cimburka, po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou Jednoty bratrské. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Na místě původního hrádku se samostatně stojící hranolovou věží, propojenou s hrádkem obrannou zdí, vzniká komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Pozdně gotické paláce spojily věž s vlastním hrádkem. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.

Od roku 1534 vlastnili hrad opět Vartemberkové. Karel z Vartemberka přeměnil hrad celkovým zvýšením a dílčími přestavbami na zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou arkádou, zámecká průčelí získala sgrafitovou výzdobu a stará gotická věž byla včleněna do východního paláce.

Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi. Původně francouzský šlechtický rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn státem na základě Benešových dekretů. Za Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý na rozdíl od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal r. 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.

Desfoursové dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění arkád a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt Jan F. Joedl, který také zámek opatřil klasicistními omítkami.

Hledat

Facebook